Stránka Růženky Šetkové vznikla podobně jako stránky zmiňovaných podvodníků. Tak například. Podvodník vytvoří homepage ve stylu: "Jsem mladá pěkná blondýnka, mám ráda hudbu a sex, napiš mi." Přidá pár pěkných fotek a rázem začne dostávat mnoho zamilovaných emailů. Má o zábavu postaráno a čile koresponduje. Proč to dělá? Nevím. Možná proto, že na jeho starou osobní stránku, psanou upřímně ve stylu: "Jsem silně obtloustý, ale zato hodně nadržený, plešatý fotbalový fanoušek", doposud nikdo moc nereagoval.
Homepage Růženky Šetkové (později pod názvem Město.html) vznikala postupně a nárazově, s časovými prolukami. Začala nejdřív jako typická dívčí homepage, postupně se z toho začal vyvíjet příběh, ve kterém figuruje více postav. Příběh využívá možností internetu, jako je kombinace zvuku, obrazu a hypertextu. Kromě zaujetí novými technických možnostmi jsem byla ispirována podivnou atmosférou internetového světa, ve kterém informace přijímáme zprostředkovaně zkrze monitor. Je to svět fiktivních homepages a chatové komunikace s přáteli, které známe jen pod jejich internetovou identitou. Místem, kde můžete být tím, čím chcete. Kde se konečně můžete stát "sám sebou" v tom smyslu, že už vás neomezuje pohled do zrcadla. Je to prostor, ve kterém nevíte, co je realita a co "jen" iluze.
Koneckonců - proč to vůbec chtít vědět?

O tomto projektu jsem měla přednášku v Goethe institutu v Praze
a můžete ji vidět pomocí RealPlayeru zde.
O Městě.html vyšlo v tisku, např.:
Lidové noviny, Reflex, MF IDnes, rozhovor v Reflexu a časopise Narayan.

Názory čtenářů (na konci Města je umístěna tabule, kde můžete napsat svůj vzkaz)
nebo poslat email